Vyjádření rodičů

Reagujeme na článek v minulém vydání Ledečské zpravodaje o dění ve stacionáři Petrklíč. Byl totiž plný lží a zkreslených informací. Neutěšený stav zde trvá již více jak rok. Za tu dobu většina rodičů (18 z 21) ztratila důvěru v oblastní charitu především z těchto důvodů:

• Byly nám ze strany vedení Oblastní charity poskytovány nepravdivé informace o dotacích z obcí a od sponzorů s odkazy na neplatné paragrafy, atd.
• Osobní antipatie slečny ředitelky Blažkové vůči paní Vrbové se stupňovala od září 2013 a zasahovala i klienty stacionáře tím, že se jim nedostávalo důležitých informací, např. když paní Vrbové nebylo povoleno účastnit se školení k novému občanskému zákoníku, který se týkal zbavení způsobilosti k právním úkonům našich dětí.
• Rodiče nebyli informováni o odvolání dlouholeté a obětavé vedoucí Vrbové z funkce a odebrání jejího služebního telefonu, který pak na charitě nikdo nezvedal. Byla ohrožena bezpečnost jednoho klienta, jehož autobus měl zpoždění, a rodina se nedovolala… A když jsme na to při schůzce poukazovali, dostali jsme lživou odpověď.
• Schůzka rodičů s oblastní a diecézní charitou po odvolání paní Vrbové byla až neuvěřitelným projevem moci a arogance. Slyšeli jsme výroky, že: „…pryč je dávno doba, kdy se rodiče mohli k něčemu vyjadřovat. Vrátit 19 milionů charitu nepoloží, jen oslabí.“ Rodiče byli označeni za zmanipulované.
• Opakovaně nám bylo řečeno, když se nám to nelíbí, máme si najít jiné zařízení, s použitím příměru „koupě housek od dvou různých pekařů“.
• Nebylo nám sděleno, proč paní. Vrbovou odvolali z funkce, nebyly udány konkrétní důvody, jen neurčité nicneříkající náznaky.
• Na schůzce bylo překvapivě rodičům dětí ze sociálně terapeutické dílny řečeno, že se dílna ruší, když do té doby dostávali ujištění, že dílna zřízená pod evropským projektem bude pokračovat. A že jedinou možností pro jejich děti je přejít do nového stacionáře jako jeho klienti s několikanásobně vyššími platbami.
• Žádali jsme zápis z této schůzky a dodnes jsme ho neobdrželi.
• Nebyla nám předána dokumentace vedená o našich dětech, ačkoli jsme o ni opakovaně žádali.
• Po řádné omluvě dětí a předem ohlášené čtrnáctidenní absenci, během níž nás nikdo z charity nekontaktoval, jsme dostali vyúčtování za službu ve dnech této absence.
• Na červnové oslavy výročí stacionáře charita nepozvala žádné své bývalé klienty.

Dali jsme si též práci a sestavili údaje, ze kterých je jasné, že jsme v Petrklíči nebyli jen pouhými uživateli charitní služby, ale že jsme se na ní významně podíleli.

Rodiče a jejich sponzoři z řad příbuzných a známých např. pořídili:

Pod vedením paní Vrbové stacionář Petrklíč pořádal každoročně akce pro širokou veřejnost:

• Svatomartinský lampionový průvod s občerstvením (pečivo od rodičů)
• Ples včetně tomboly
• Karuzošou – pěvecká soutěž ÚSP (sjížděli se účastníci z 10 ÚSP)
• Pravidelné oslavy výročí založení stacionáře
• „projektové“ dny (pyžamový, mikulášská, vysvědčení, 30-léta).

Iveta Vrbová jako vedoucí dala pro Petrklíč zhotovit nebo pořídila ze sponzorských darů např.

Do nového stacionáře v ulici Barborka jsme se po letech pobytu ve stísněných prostorech RD v ul. Pivovarské opravdu těšili, ale v současné době bychom se vážně obávali tuto službu využívat, protože odchodem paní Vrbové a dalších 6-ti zaměstnanců velmi poklesla úroveň péče o klienty, např. byli opakované přivezení do zařízení, kde byla teplota pouze 15°C, zaměstnanci začali topit až ráno v sedm hodin – upozorňujeme, že se zde nyní starají pouze o dvě děti ležící a jednu dívku na vozíčku, částečně se pohybující. Při již zmiňovaných oslavách výročí zapomněli odvézt dítě k rodině přesto, že mají starost jen o tři klienty, aj.

Odešli jsme od charity doslova s holýma rukama, po 12 letech začínáme od nuly a ke všemu je nám blokována registrace nové služby, bráněno v zajištění péče o naše děti, čelíme lžím a pomluvám.

Obrátili jsme se postupně s žádostí o pomoc na diecézní charitu, prezidenta charity, biskupa, ledečského kněze, Kraj Vysočina, ministryni MPSV, ombudsmanku, předsedu Národní rady zdravotné postižených pana Krásu a neustaneme ve svém úsilí, dokud našim dětem nebude umožněno v ledečském regionu využívat sociální služby, které si zaslouží, navzdory všem těm blokádám, lžím, pomluvám, nepochopení a aroganci.

Alena Juklová, Květoslava Bencová a Jaroslava Vavřičková